Bílá sobota

To dnešní ráno bylo hrozné – vstávat v půl šesté a k tomu do tak škaredého dne, to vážně není nic pro mě. Dokonce i Hanka, která je jinak ochotná absolvovat se mnou výlety kdykoli a kamkoli, byla na vážkách, má-li vůbec cenu někam jezdit - za oknem je hnusně, předpověď taky nevypadá růžově a celý týden nás od toho nápadu všichni zrazují... Řekli jsme si, že to riskneme, nakonec – do Rožnova pod Radhoštěm trvá cesta jen hoďku a půl a vždy je možné auto v půli cesty otočit zpět domů.

A můžeme říct, že se nám ten odvážný kousek opravdu vyplatil.

Ještě za Brnem jsme si při pohledu na zamračenou oblohu ťukali na čela, proč „my magoři taky musíme u všeho být“, ale jak jsme se blížili k valašským kopcům, mraky začaly pomalu blednout a tu a tam dokonce vysvitlo sluníčko, které nám dávalo naději, že dnešní výlet nebude zbytečný.

Byla to pravda. V Rožnově byla před devátou ráno sice stále pořádná zima, ale obloha už téměř jasná. Zvesela jsme se vydali k hlavní bráně Dřevěného městečka, kde tento víkend probíhá akce Velikonoce na Valašsku a dnes - na Bílou sobotu, velikonoční jarmark.

A jarmarky, ty mi rádi! Zvláště tady, v místě, kde se většina návštěvníků, byť by přijeli ze sebevětší dálky, cítí jako doma; kde máte pocit, že jste skutečně a s láskou vítáni, kde nestačíte žasnout nad to krásou kolem, která se vám do těla dostává nejen očima, ale i ušima, nosem a pusou. Protože všude kolem vás je spousta úžasných výtvorů, u kterých nechápete: „jak tohle někdo vymyslel“ a „natož aby to ještě zvládnul vyrobit“. Do toho vyhrává muzika - housličky a basa, a vám by se chtělo skoro tančit.

Jenže nemůžete, protože zrovna ukusujete z voňavé klobásky, kterou na rozpálené mramorové desce opekl chlápek, jež sice nemá polovinu zubů, ale přesto mu valašská hrdost dovolí říkat si Belmondo. K tomu uždibujete z čerstvého chleba a to celé zapíjíte slivovičkou tak lahodnou, že ji na jazyku cítíte ještě večer, kdy na ty krásné momenty už jen vzpomínáte. No řekněte, dá se tomuhle odolat? Nedá!

Zvláště když sluníčko z poza mraků vyleze úplně, začne se opírat nejen do šindelových střech okolních chalup, ale i do vašich zad a tváří a vám je jasné, že jaro sice ještě pořádně nezačalo - na stromech zatím neraší listí a kytky si taky dávají načas, ale už brzy se vše změní a velikonoce ho svými zářivými pentlemi a barevnými kraslicemi přivolají, tak jako každý rok. A nejen tady v Rožnově.

Abych nezapomněl – až toto malebné město navštívíte, nezapomeňte se zastavit na náměstí, v řeznictví Delikates. Jeho majitelé tu nabízejí osobně uzené domácí klobásky, točené salámy, vepřové jazyky a jiné dobroty. A v tyto dny i čerstvé jehněčí masíčko – já sám jsem si, kromě výše zmíněného, dnes koupil i jehněčí kýtu a už se nemůžu dočkat, až si ji v pondělí upeču – zatím pilně hledám recept :o)

Valašské muzeum v přírodě

Z Valašska zdraví Kolíček!