Mám nacpané břicho touto dobrotou a píšu článek o mé platonické lásce - Betty MacDonaldové. Ještě mám pět minut nato, abych napsal, že tato americká spisovatelka by dnes s radostí oslavila své sté narozeniny. Naneštěstí ji tento rok stihlo ještě jedno výročí - a to 50 let od úmrtí. Ale stesky stranou - nečtu knihy víc než dvakrát za sebou, ale její prvotina Vejce a já mě natolik okouzlila, že si ji s chutí dopřávám každý rok stejně jako Popelku na Štědrý večer.
Knížka se čte "jakokdyžbičemmrská" a mezi barvitým popisem života na slepičí farmě je mezi řádky nabitá praktickými kulinářskými radami americké hospodyně minulého století. Pokud vaše srdce tíhne k BIO chovu slepic, je to pro vás příručka naprosto nepostradatelná :o) Důkazem budiž poslední dvě věty knihy:"A to jenom dokazuje, že slepičí podnikatel není v žádném případě svým vlastním pánem. Šéfuje mu slepice."
Rozhodl jsem se dnes oslavit kulaté výročí Betty MacDonaldové receptem z úvodu - převzatého z její druhé knihy u nás vydané jako Co život dal a vzal (je to vlastně soubor dalších tří autobiografických knížek vydaných po Vejci).
Já s receptem naložil takto:Krůtí prsa nakrájejte na tenké plátky, naklepejte tupou hranou nože z obou stran a okořeňte bylinným pepřem (saturejka, majoránka, yzop, bazalka, tymián, kmín) a troškou mletého pepře, zakápněte olejem - a šup s nimi na hodinu do lednice. Poté je zprudka orestujte na steakové pánvi a dejte stranou. Na kolečko veky dejte plátek dobré šunky, nato plátek krůtích prs, na hrubo nastrouhaný tvrdý sýr (v originále je švýcarský, já použil salzburger emmentaler 45%) a navrch opět plátek šunky a kolečko veky. Před obalováním v rozšlehaném vejci doporučuji sendviče asi na 15 minut zatížit, aby se vše dobře spojilo a šel pěkně obalit. Smažil jsem na přepuštěném másle do zlatova (pokud nemáte přepuštěné - stále odebírejte pěnu, která se tvoří na povrchu v pánvi - jinak se vám přismahne na veku a je to "eee").
Milá Betty - krásné narozeniny a do další stovky spoooustu spokojených čtenářů!
To ti přeje Kolíček :o)
Příspěvky
16 komentářů:
A co árátka, yndal jste ty árátka? ;-)
P.S. Váš blog jsem objevila přednedávnem, máte to tu moc pěkné.
aida
aida: Párátka? Kdepak! Namouduši to všechno drželo pohromadě díky tomu slisování - na sendviče jsem položil dřevěné prkýnko a na něj hrnec nacpaný moukou (asi tři kila) :o)
P.S.: díky za pochvalu!
To byl přece citát (nebo spíš parafráze na něj) ze zmiňované knížky, když Don chystal ty toustíky.
Pěkný den!
aida
Na Betty jsem si taky vzpomněla, ale Pan Kolíček byl první! :-)
aida:
tak teď jste mě dostala, úplně se červenám, já mám tak plnou hlavu toho milovanýho "vejce", že jsem si to vůbec neuvědomil. Holt vedete 1:0 :o) Móóóc zdravím :o)
dolcevita:
hlavně, že jsme si vzpomněli, myslím, že si to na 100% zaslouží - doufám, že jste si na ni taky připila :o)
Tak jste mne pane Kolíčku a Dolce vita donutili k neuvěřitelné věci. Betty je moje oblíbená autorka a výše jmenované knížky vyvažuji zlatem. Před časem jsme se stěhovali i s velkou knihovnou, a znáte to, co nejrychleji se zabydlet a všechno uklidit. Tak i knihy se stěhovaly, spíše podle velikosti, než podle žánru, do knihoven.....Tak.. a já vím, že mám "1x Co život a dvě vydání Vejce", ale kde ?...Přerovnala a uspořádala jsem všechny knihy podle žánrů, snad i vytvořila jakýsi seznam pro případ hledání a Betty nikde....Nakonec se objevila ve všech svých vydáních a v plné kráse v knihovně, kde mám slovníky encyklopedie a pod., prostě to, co je denně potřeba, a bez čeho se nedá žít....Tak už mi zase leží na nočním stolku a já má knihovnu ve stavu, že tam snad něco i najdu :-))))...Píšu až teď, chvilku mi to přerovnávání trvalo :-)
Betty je nejlepší, super že se líbí i mužům, řekla bych že je to spíš ženský čtení:-)
anonymní:
...ženský? Betty je prostě vtipná a humor je - jak známo- univerzální!:o) Jen je škoda, že toho víc nestihla...
tea:
blahopřeji k heroickému výkonu! Já osobně přerovnávání knih nesnáším, ale nedávno jsem to kvůli stěhování knihovny taky podstoupil a doufám, že mám zase na dlouhý čas klid :o)Tak až zase budete chtít něco předělávat, ozvěte se, vymyslím vám (nebo Dolce vita) k tomu inspirační téma :oD
Dobrý den, nedá mi to, abych se nepřidala s upřímným poděkováním za krásný zážitek při čtení Vašich stránek.. Pojem "stejná krevní skupina" asi vystihuje dostatečně, že se tu cítím útulně a mile jako doma.. :-)) Obdivuji Vaše spojení psaného slova, zážitků, fotek a lásky k jídlu. A když jste ještě zmínil Betty McDonaldovou, tak jste mě definitivně "dostal".. :-) Její knihy mě provázejí dlouhá léta, poprvé jsem četla "Vejce a já" když mi bylo 14, a až mnohem později jsem se do ní beznadějně zamilovala. Provází mě všemi etapami života, dobrými a špatnými, a ještě stále, přestože už všechno umím skoro nazpaměť, jsem schopná se smát nahlas.. zejména v létě někde u vody, kam jí s sebou ráda beru, to vyvolává udivené pohledy (škoda, že se dnes lidé víc nesmějí..)
Tak ještě jednou díky za příjemné chvilky strávené na Vašich stránkách a brzy "nashledanou".. :-))
:-)
tedy takhle originální podpis jsem tu ještě neměl - musíte být šťastná povaha! S tím smíchem jste mi připomněla chvíle v MHD - když si vzpomenu na nějakou veselou věc a začnu se uchechtávat - podle výrazu spolucestujících asi vypadám jako blázen. Možná se lidé bojí, že si to o nich druzí budou také myslet a proto se víc krotí... Moc Vám děkuji za krásnou pochvalu a těším se na brzkou shledanou - také se mi to Vaše psaní pěkně čte :))
No vidíte, to co popisujete jako originální podpis, byla vlastně jen naprostá zoufalost při vymýšlení nějakého jména, v té chvíli mě prostě vůbec VŮBEC nic nechtělo napadnout, takže to je takové řešení z nouze.. :-()a se šťastnou povahou to bohužel moc nesouvisí..
Dnes jsem vlastně úplně poprvé posílala nějaký komentář, ale bylo to silnější než já, tolik mě to vaše psaní a povídání nejen o papání oslovilo, že jsem prostě napsat musela. V každém případě jste mi tak neuvěřitelně zpříjemnil den, že se ještě stále usmívám.. Gratuluji Vám k tomuto daru, že umíte lidem zlepšit náladu. A děkuji.
s úctou :-)
:-)
tu šťastnou povahu mi nevymluvíte, ani se nesnažte, z vaší odpovědi na mě přímo mrká... Ještě jednou Vám moc děkuji za pochvalu, docela to zavazuje - ale bacha, chválit opatrně, začíná mi zbytňovat ego do nebezpečných rozměrů :o))
Pročítala jsem si tak včera v opojení (duševním) Vaše stránky a virtuálně se s Vámi prošla po zeleninovém trhu v sobotu ráno, jela s Vámi na výlet ochutnat gulášové soutěžení, trápila se s Vámi při pěstování a rozeznávání bylinek (ti keramičtí ptáčkové jsou úúúžasní), poslouchala v Brně hudbu na jazzovém festivalu.. No zkrátka, strávila jsem ve Vaši společnosti velmi příjemné chvíle, takže o Vašem "Egu" mám takovou svojí vlastní příjemnou představu.. Nevím, kolik brouků a švábů (to bylo pár stránek, které jsem si "nevychutnala") byste mi musel ještě naservírovat, abych ji změnila :-))
Přeji Vám krásný skoroletní den - alespoň tady v Praze takový je - a spoustu krásných (nejen kulinárních) zážitků, které na Vás jistě o víkendu čekají.. A moc se těším na zápisky, ve kterých se s námi opět o všechno podělíte. :-))
:-)
móóóc děkuji a zdravím - mějte se nádherně jarně :o)
Okomentovat