A pokud říkám co nejdřív, tak to myslím opravdu vážně! Výstava totiž končí už tuto sobotu, 15. 3. 2008, a bylo by moc škoda, kdyby jste ji propásli. Začala sice už v půli ledna, já se o ní ovšem dozvěděl až před týdnem a ještě tento víkend na ni rychle spěchal. A jsem opravdu rád že jsem to stihl – otevřeno mají totiž jen od středy do soboty.
Je to snadné: přijdete na docela škaredé, šedivě kamenné náměstí Svobody, otevřete prosklené dveře galerie, vstoupíte do malého prostůrku recepce, usměvavá slečna či příjemný starší pán vám prodají vstupenku za pouhých 30 korun a vy sestoupíte po točitých železných schodech do
suterénu. A tam přestanete dýchat. Ocitnete se totiž v pohádce ...
Na nevelké ploše (prostor se sestává ze tří místnůstek) a pod klenutým stropem z neomítnutých cihel spatříte spoustu skleněných vitrín a v nich krásně nasvícené poklady – světově unikátní umělecká díla z Japonska a Číny, shromažďovaná v panských sbírkách na hradech a zámcích jižní Moravy a jižních Čech od poloviny 17. století.
Uvidíte zde japonský porcelán zdobený kobaltovou barvou, barevnými emaily a zlatem s rostlinnými motivy pivoněk, chryzantém či slivoní – jen zavonět. Dřevěné lakované šperkovnice a sekretář zdobený jedinečnou technikou makie - kdy byl do ještě nezaschlé barvy sypán zlatý či stříbrný prášek. Měděné nádoby s přihrádkovým emailem cloisonné, který byl po vypálení broušen a leštěn tak dlouho, dokud nevynikly lesklé a jasné rostlinné a zvířecí vzory....
Zkrátka, je tu k vidění téměř 250 exponátů, pečlivě vybraných a vkusně vystavených, téměř ukázkově opatřených podrobnými popisky a záživným komentářem. K dokreslení atmosféry zde z reproduktorů hraje příjemně tichá východní hudba, občas doplněná nepatrným cvrlikáním ptáčků. Jak jsem říkal – pohádka. Já tu strávil přes hodinu, a ještě dlouho jsem se v myšlenkách k této výstavě vracel.
A až přijdete domů a budete si chtít ten příjemný pocit ještě umocnit, zkuste (tak jako já) pro sebe a své blízké připravit jídlo vonící dálkami a přitom připravené z nedrahých a dnes již běžně dostupných surovin – třeba KUŘE Á LA YANG KUEI FEI. Já jsem tento tento způsob úpravy kuřecího masa vyčetl z knížky Testament pana Tena od autorského tria Sís – Palát – Žáček. Objevil jsem ji nedávno v jednom antikvariátu úplně náhodou, když ji jako nezajímavou zasouval dozadu za ostatní kuchařky malý tlustý pán. Volně navazuje na známou knihu Počítání nudliček v jarní polévce, a jak píší její autoři, je to „knížka kulinářských veršů a vyprávěnek, posbíraných za dlouhé cesty do Tibetu, doplněná říkankami a výběrem z básní starých čínských mistrů o jídle a pití, jakož i recepty na přípravu exotických pochoutek“.
Zde je zmíněný recept (na 2 porce - v závorkách uvádím suroviny, které jsem, neskromně, použil já).
Potřebujete: 360g kuřecího masa z horní strany křídel, 1 káv. lž. nerafinovaného cukru (třtinový cukr), 1 káv. lž. sojové omáčky, 1 pol. lž. pálenky (slivovice), 2 vrchovaté pol. lž. nakrájených bambusových výhonků (z konzervy), 1 pol. lž. sušených hub (houževnatec jedlý a ucho jidášovo), ½ šálku sherry (portské), 1 celá cibule, špetka mletého zázvoru (šťáva z kousku čerstvého), ½ šálku vývaru (kostka), 2 pol. lž. sádla a na zálivku 1 káv. lž. sojové mouky (solamyl) a 1 pol. lž. vody.
Maso nakrájejte, spařte vařící vodou. Do pánve dejte sádlo a cukr. Když začne cukr karamelizovat, přidejte maso a trochu ho opečte. Potom přidejte pálenku, sojovku, nepokrájenou cibuli (já ji překrojil napůl a řezem obě půlky posadil do pánve – dál jsem s ní nehýbal), zázvor a vývar. Na mírném ohni povařte 15 minut. Potom vyndejte cibuli a nalejte sherry, přidejte předem ve vodě povařené houby a bambusové výhonky a znovu povařte. Nakonec přidejte zálivku a míchejte do zhoustnutí. Jako přílohu vám můžu doporučit rýžové nudle.
A ručím vám za to, že se do té pohádky zase vrátíte :o)
Dobrou chuť, Kolíček
kontakt: galeriesklepeni.cz
Příspěvky
4 komentáře:
zvláštní, můj bratr žil v Brně 3 roky a neustále si stěžoval, že "se tam nic neděje". Ale z Vašich článků je poznat, že v Brně opravdu nuda není...
To tedy není! A kdo hledá najde :o) Výstava byla opravdu úžasná až mám chuť zajít ještě jednou!
S tou knížkou jsem udělala to samé co pán... Když jsem ji dostala, byla jsem zklamaná, že místo veršů tam byly "jen recepty". Podruhé - jsem ji přečetla a záviděla p. Sísovi jeho zážitky. Že bych ten poklad znovu vyhledala? Díky za tip, že někdy stačí zašmátrat ve vlastní knihovně. Jena
Jena: Určitě ji vylovte ze zapomnění Vaší knihovny, stojí zato. Recepty jsou pravda trošku exotické na suroviny, ale jak vidno z mého příkladu - všechno se nakonec nějak udělá :o)
Okomentovat