Ani ryba, ani rak

Byli jsme tři a vraceli jsme se kolem Tišnova z pracovní cesty po vysočině, měli jsme už docela hlad a tak nás napadlo vyzkoušet místní restauraci a penzion Červený mlýn – několikrát jsem slyšel že je zde z místních podniků nejlepší kuchyně a ještě jsem tu nikdy nejedl ... Člověk asi nemá věřit všemu co kde slyší. Ne, že zde bylo všechno úplně špatně, ale odjížděli jsme s rozporuplnými pocity - jako by měla restaurace dva majitele a zatímco jeden se všemožně snaží, ten druhý to kazí jak může.

Tak třeba – samotná budova vypadá zvenčí docela příjemně a upraveně, ke jménu odkazuje velké mlýnské kolo na venkovní zdi, jenže když vejdete dovnitř, máte pocit, že jste se ocitli ve staré „erohácké“ zotavovně - přesně tak působí recepce penzionu, před kterou vysedává mladá recepční u cigaretky a skleničky s kamarádkou - že by třeba pozdravila a přivítala hosty ji samozřejmě ani nenapadne. Tuctovými umakartovými dveřmi vejdete do restaurace, která se naopak snaží vypadat velmi rustikálně a část prostoru trochu zbytečně opanuje žebřiňák s dřevěnou klecí a cepem na zdi (že by na hosty?).

Světlé dřevěné lavice kontrastují s tmavým vyřezávaným barem, kterému dominuje nevkusná žárovková výzdoba zapíchnutá do džbánu – něco mezi přerostlými svítícími „kočičkami“ a vesmírnými vejci napíchnutými na větve :o) V interiéru jsou pěkné živé květiny (jak v květináčích tak ve vázách na zdech), ovšem nad hlavami se vám na dřevěném roštu pne skutečně škaredá umělá napodobenina vinných šlahounů. Toalety jsou čisté, téměř vše je zde na fotobuňku, dokonce jsou velice dobře odvětrávané a decentně parfémované, ale pod umyvadly se rozkládá otevřený velký drátěný koš se spoustou použitých papírových ručníků – na pohled nic příjemného.

A stejně rozpačitě bohužel působí i místní kuchyně.

Já jsem si z obsáhlého jídelního lístku vybral vepřový steak se sušenými rajčaty, šunkou a balkánským sýrem, kolega kuřecí prsa se švestkami a vlašskými ořechy a kolegyně palačinky s jablky, medem a mandlemi. Chtěl jsem si nechat poradit s přílohou a obsluhující mladý muž (jinak velmi příjemný, ochotný, všímavý a přitom nevtíravý) mi k steaku se sýrem doporučil americké brambory se sýrem! Na dotaz, zda už nebude přesýrováno odpověděl, že na bramborách sýru moc není, ale pokud mi to nevyhovuje, tak doporučuje opět americké brambory – tentokrát s bylinkami.

Že jsem ho poslechl! Tzv. bylinky byla nějaká sušená směs bez jakékoliv vůně a příchuti. Vepřový steak pak působil dojmem slisované vysušené drtě záhadného původu, kuchař navíc zapomněl, že balkánský sýr je sám o sobě dost slaný a dopřál mi nádavkem soli víc než je zdrávo. Že byla přidaná šunka bez chutě mě už snad nemohlo překvapit – nejspíš kupovaná v nedalekém Lidlu.

Kolega také nebyl nadšen – kuřecí prsa byla sice dobrá, nevysušená, ale švestky podivně olejnaté a medová omáčka nevýrazná, jakoby umělá, vlašské ořechy to už bohužel nedokázaly zachránit. Kuchař jakoby neuměl ty dobré ingredience správně propojit, výsledek byl dost rozpačytý.

A palačinky? Zdánlivě jednoduché jídlo na kterém se nedá nic zkazit. Ale představte si suchou palačinku sem-tam pokapanou medem, posypanou nahrubo pokrájenými syrovými jablky a sekanými mandlemi – bez nápadu, alespoň jablka by si zasloužila trochu pozornosti. Jediným příjemným na tomto jídle byl dotaz vrchního, zda si přeje kolegyně palačinku přinést až s naším jídlem či přednostně – to od něj bylo milé a profesionální. Finální objednaná horká čokoláda značky Bristot byla vlastně jen řídké kakao – alespoň že šlehačka byla opravdová a ne slazená umělotina.

Prostě, jak jsem uvedl v nadpisu – ani ryba, ani rak. Nemastné, neslané, majitel se nejspíš snaží, ale buď má příliš velké ambice na které nedosáhne nebo dobrou myšlenku jíž mu v závěru někdo rozmluví. Až zase někdy pojedu kolem, možná tuto restauraci znovu navštívím, věřím v možnou nápravu – ale hned tak to asi nebude.

otevřeno: ne - čt 11 - 22 h, pá - so 11 - 24 h
cervenymlyntisnov.cz

Hezké pondělí! Kolíček