úterý 22. července 2008

Za Zelňák kulturnější!

Ani jsem netušil, jak příjemné chvíle dnes zažiji v našem zelenino-ovocném středobodu. Odcházel jsem ráno z domu dost rozmrzen - podařilo se mi totiž těsně před odchodem vychrstnout na své nové tričko zbytek sobotního boršče a tak jsem cestou do práce přemýšlel hlavně o tom, zda se dá rudá šťáva z biořepy vůbec vyprat. Naštěstí tato činnost nepatří mezi mé oblíbené (dokonce jsem od ní osvobozen) a tak jsem nakonec starost o čerstvou skvrnu zanechal na své drahé polovině. A právě když jsem procházel tržnicí a přemýšlel co nakoupit k večeři, zaslechl jsem hudbu.

Pár nástrojů a krásný ženský hlas. Koukal jsem na kolem stojící domy, nevychází-li snad líbezné tóny z nějakého otevřeného okna. Všechna byla zavřena. Pak mě napadlo, že za ten úkaz může možná zhmotněný duch velikého Mozarta, jehož soška bedlivě sleduje kvalitu nabízené zeleniny z vysokého štíhlého sloupu. Jak už to bývá, pravda se nakonec vyjevila daleko prostší. Poblíž krásné kamenné kašny Parnas, umístěné v samém středu Zelného trhu, vyhrávalo malé komorní kvarteto + jedna pěnice. Ne, že by se rozhodli povýšit kulturu prodeje v těchto místech, tak naivní samozřejmě nebyli. To jen - dle slov jedné z hudebnic - televize připravuje pořad o barokní hudbě v Brně a autor dostal nápad umístit hrající hudebníky mezi stánky s meruňkami, rajčaty a skalničkami. Idea to byla skvělá. Nejspíš ani netušil, k jak velké změně na těch několik minut dojde.


Trhovkyně se najednou netvářily tolik naštvaně jen proto, že se zevlující procházející nezastavují zrovna u jejich stánků; zákazníci se o něco kulturněji přehrabovali v hromadách okurek ve snaze najít tu nejkrásnější mezi ostatními a navíc navlas stejnými; maminy ztišovaly rozjívené ratolesti slovy “nekřič tolik když paní zpívá”… Zkrátka, tu kulturu prodeje a nakupování se (ač nechtěně) účinkujícím na pár okamžiků přece jen podařilo zlepšit. Aspoň jsem měl já sám ten pocit. Mohli by podobnou produkci pořádat častěji, hned by se všem nakupovalo (a snad i prodávalo) radostněji. Nakonec - když mohl Mozart vyhrávat panstvu při opulentních hostinách, proč by jiní muzikanti nemohli doprovázet nákup produktů země podobně kvalitní hudbou. Aspoň v sobotu. Moc se přimlouvám! Prosím!!

Jo a k té večeři byl nakonec jednoduchý zeleninový salát s řeckým sýrem a olivami. Neulpívá tak snadno na textilu a když - snadno se pere :o)

Kolíček

3 komentáře:

helli řekl(a)...

Já jsem zažila muziku na Zelňáku letos na přelomu května a června, když měli studenti brněnské konzervatoře svatý týden. Svůj průvod městem pojali invenčně, sice taky vybírali od kolemjdoucích, ale všem zahráli a zazpívali písničku. Nejvíc času věnovali právě Zelňáku, chodili tam uličkami, hráli dětem v kočárku, trhovkyním, nakupujícím i zvědavým cizincům. Hoši, kteří vybírali do klobouku, doprovodili každý vhozený finanční dárek hlubokou poklonou. Všichni se tam ten den usmívali, taková improvizovaná hudební vystoupení by stála za zopakování.

pan Kolíček řekl(a)...

helli:
nezaložíme nadaci za zkulturnění zelňáku? :))

helli řekl(a)...

Pan Kolíček:
můžeme o tom popřemýšlet třeba v Tišnově na bio-trhu?