Bio Tišnov

Původně jste teď měli číst článek o návštěvě úplně jiných končin, ale jak to tak bývá - člověk míní a dopravní podnik mění. Na uplynulý víkend (přesněji na sobotu) jsem měl 3 tipy: Štramberk - dle doporučení povedená akce “Štramberský flamendr”, dále Rožnov pod Radhoštěm s tradičně půvabnou “Pekařskou sobotou” a nakonec Miroslav u Znojma, kde mělo proběhnout “Miroslavské meruňkobraní”. Po pátečním prostudování programů všech tří akcí rovnou odpadla Miroslav (ovšem za to dopraváci nemohli) - výstava automobilů, soutěž hasičských družstev, módní přehlídka ani ukázka střelby z historických zbraní mě nelákala a to hlavní, kvůli čemu se se akce pořádala (a co by mě zajímalo nejvíc), tedy soutěž o největšího jedlíka meruňkových knedlíků a vyhlášení nejlepší meruňkovice (předpokládám že s ochutnávkou), naplánovali pořadatelé až na pozdní odpoledne a tak dlouho se mi rozhodně čekat nechtělo. Zbýval ještě Štramberk a Rožnov. Jenže - momentálně jsem nemobilní a nezbývá, než se spoléhat na úžasnou meziměstskou dopravu.

Večer jsem do vyhledávače spojení zadal náležité údaje a vzápětí se dozvěděl, že plánovači dopravy plánovali až přeplánovali - do Rožnova se lze z Brna dostat bratru za čtyři hodiny s přestupy (podle toho, zda zvolíte dopravu vlakem, autobuse či dobrodružnou kombinaci obojího), do Štramberku za tři a půl. A to se mi rozhodně nechtělo. S drahou polovičkou jsme si večer otevřeli láhev vína a přemýšleli jsme co teď. A pak mě napadlo, že nedaleko Brna, jen půl hodiny cesty vlakem, leží roztomilé městečko Tišnov a v něm jsou od půlky letošního června každou sobotu “Tišnovské biotrhy”. Bylo rozhodnuto.

Druhý den ráno jsme zakoupili dvě zpáteční jízdenky po padesáti čtyřech korunách (super cena, máte-li šalinkartu - pardon, tramvajenku) a vlakem pečlivě vyhřátým sluníčkem vyrazili. Na místo určení jsme z tišnovského nádraží došli ani ne za deset minut a celou cestu se těšili, jaké to asi bude. Bylo to - nečekané! Na asi dvou stech metrech čtverečních stálo v úhledném půlkruhu 10 (slovy deset) stánků. Z toho jeden s medem, jeden s keramikou, dva se zbytky domácího pečiva (a to začal jarmark v 8 hodin, my přišli už po půl deváté ...), jeden se skvělý medovým pivem Kvasar, jeden s výborným domácím ovčím sýrem, čtyři s biozeleninou.

Mimo to zde milá paní jen tak na dlažbě prodávala k výsadbě stromky angreštu a rakytníku a jeden pán pytle brambor (nebio) z přívěsu auta. A to bylo vše. Koukali jsme na sebe s otevřenou pusou a nevěděli zda se začít smát. Pravda, čekali jsme “něco většího” a to co se rozkládalo před námi, působilo spíš dojmem hry na trhy. Trochu jsem se tedy poptal a najednou bylo vše jasnější. Město Tišnov, pořádající jarmark, se rozhodlo přizvat k prodeji bio a jiných produktů pouze pěstitele a výrobce ze svého regionu. Chválihodné, není jich mnoho a aspoň se o nich veřejnost dozví, řeklo by se. Jenže zároveň to znamená velmi omezenou nabídku sortimentu na stáncích a to mi jako velké lákadlo pro kupující zrovna nepřipadá. Každá mince má dvě strany. Bude tak omezený sortiment dostatečně lákat zákazníky i v budoucnu? Kdo ví – ale, na druhou stranu, je tak malé město, jako je Tišnov, dostatečným lákadlem pro větší množství prodávajících?

Tišnov je však spádová oblast pro okolní vesnice a hlavně – nedaleké Brno s půlmilionem obyvatel, z nichž značná část by si čerstvé biovýrobky ráda kupovala kdyby měla kde, je slušnou “zásobárnou” zákazníků. A navíc – jak jsem si při nákupu v místě všiml, ceny zde mají velice příznivé, připadaly mi zajímavější než na podobném jarmarku, který se koná jednou za rok na brněnském Zelňáku (a to nemluvím o cenách v prodejnách zdravé výživy a už vůbec ne o čerstvosti zeleniny v nich). A zde je další problém – během dneška jsem obtelefonoval několik svých bio-známých a žádný z nich o těchto trzích nevěděl (já sám jsem se o nich dozvěděl náhodou asi před měsícem při návštěvě bývalé spolužačky, jež se sem přestěhovala).

Škoda, možná by tišnovští radní měli investovat trochu do reklamy, určitě by se to vyplatilo a toto městečko se mohlo stát rájem milovníků zdravého stravování. Abych to zkrátil – to, čemu jsme se zpočátku tak trochu smáli, jsme místním začali závidět. Trh je to sice malý, ale aspoň nějaký. Navíc věřím tomu, že s přibývajícím zájmem kupujících sleví organizátoři ze striktní omezenosti na místní výrobce a nabídnou účast dodavatelům i z jiných krajů. Prostě, tišnovští mají našlápnuto na velice slušnou tradici a pokud vydrží a přežijí těžké začátky (a my jim držíme palce), vidím jejich budoucnost velice slibně.

Chcete-li je v jejich snažení podpořit, přijďte si něco koupit. Třeba ono výborné sentické pivo s přídavkem medu nebo čerstvý ovčí sýr (je skvělý v pečených masových koulích – stačil jsem vyzkoušet – nebo v grilované paprice) či čerstvou biozeleninu. Já už si nakoupil a uvařil jsem k sobotnímu obědu skvělý zeleninový boršč. Zde je recept - bohužel bez udaného množství surovin, já sám přidávám vše od oka :o)

Červenou řepu oloupejte, nakrájejte na kostičky a dejte vařit. Cibuli nakrájejte na menší kostičky a osmahněte ji na oleji. Přidejte k ní nahrubo nastrouhanou mrkev, petržel, kousek celeru, nadrobno pokrájená spařená a oloupaná rajčata (místo nich můžete zvolit lžíci protlaku, ale čerstvá jsou lepší) a vše přesuňte do hrnce s vařenou řepou. Osolte. Menší hlávku zelí pokrájejte na nudličky a též přidejte do hrnce k řepě. Okořeňte dvěma kuličkami nového koření a jedním bobkovým listem a vše vařte do změknutí. Zvlášť uvařte pokrájené brambory.

Část uvařené zeleniny vyjměte, s několika kousky brambor rozmixujte a vraťte zpět do hrnce, tím se boršč krásně zahustí. Nakonec přidejte jemně sekanou hladkou petrželku a čerstvě mletý pepř. Hotovou polévku můžete trochu přikyselit octem a dle chuti i přisladit trošičkou cukru. Na talíři servírujte s vařenými brambory a dozdobte zakysanou smetanou.

Přeji vám dobrou chuť. Kolíček