Nedalo se nic dělat, pořád jsem na to musel myslet. Od chvíle, co jsem absolvoval gulášfest v Mikulově, jsem zkrátka cítil potřebu si nějaký ten gulášek uvařit taky. Navíc - tam jsem si jich moc neužil (pozorní čtenáři vědí proč), tak proč si tu touhu nevynahradit ve vlastní kuchyni, že ano.
A už to slyším: a co vaše dieta pane Kolíčku? Budete se divit, ale dieta nic :o) Až se tomu divím. Je ženského rodu a tak bych očekával nějaké to vyčítání, poštěkávání, připomínání že “zase nedržím slovo”, že “se na mě nedá spolehnout”, že “u ničeho nevydržím”… Ale ona ne, je na mě hodná, občas jen nenápadně zvedne obočí či lehce zavrtí hlavou, ale jinak dobrý. Ví totiž, že jí mám rád, stále na ni myslím, sem tam si vyslechnu její rady a i když občas zhřeším, zároveň u toho přemýšlím jak ji příliš nerozhněvat, trochu si užít a přitom jí vyhovět. Tak si vedle sebe spokojeně žijeme, příliš si neodporujeme, vzájemně se respektujeme a vycházíme si vstříc. A hlavně - proti tomuhle gulášku nemůže vůbec nic namítat.
Jak totiž zpívávali Plavci: bezpečné je hovězí, v něm kalorie nevězí. A gulášek, který jsem nám připravil, byl dokonce z mladého hovězího, prostě z telátka. No a proti tomuto masíčku, zvláště když se pečlivě zbaví i těch nejmenších drobečků tuku, nemůže protestovat ani Šípková, ani Doleček. Bylo totiž úterý a v úterý vozí do mé oblíbené masny telecí a tak bylo o druhu masa okamžitě rozhodnuto. Snad jen peněženka trochu zaúpěla, ale nedopřáváme si tuto lahůdku každý den a navíc jsem zvolil cenově přijatelnou kližku.
Zde je recepis:
Půl kila telecí kližky odblaňte a odtučněte, pokrájejte na větší kostky (tak 3x3cm). Jednu nakrájenou cibuli zesklovaťte na trošce tuku (trochu hřeším, ale přimlouvám se za sádýlko), stáhněte z plamene a přimíchejte mletou papriku - pokud možno gulášovou. A teď by se mělo do hrnce přidat maso. Ale já si ho během přípravy cibulky upravuji tak, že nakrájené kostky vhodím na minutku dvě do jiného hrnce s vařící vodou. Už nevím, kde jsem to vzal, myslím že z nějaké staré hospodyňkovské knížky, každopádně se mi tato úprava masa velice osvědčila. Krásně se na povrchu zatáhne, řek bych že i líp než na pánvičce. Takto upravené scezené kostky pak přidejte k cibulce s paprikou a dál pokračujte jako u běžného guláše. Krátce orestujte, podlijte horkou vodou, osolte, okmínujte, přiklopte pokličkou a hodinku pomalu duste. Telecí kližka by za tu dobu měla téměř úplně změknout. Pokud se šťáva příliš odpařuje, přilejte občas trochu horké vody.
Po hodince přidejte pokrájené houby (čerstvé lesní jsou ideální, já si tentokrát vypomohl žampiony a hlívou - půl na půl), pokrájená dvě střední rajčátka, jednu menší zelenou papriku, utřený česnek a koření - mletý pepř, bazalku, dobromysl a tymián. Můžete zastříknout troškou vína. Bílé či červené - záleží na chuti. Já při vaření popíjel mladé bílé z Rakouska (směs müllerky a bouviera), tak jsem přidal dvě lžíce tohoto. Ještě deset až patnáct minut duste a můžete podávat. Pozor - pokrm nezahušťujte! Jako příloha se hodí chléb stejně dobře jako rýže či knedlík, ale vařeným bramborem také nic nepokazíte. Jen těstoviny mi k tomu nějak nejdou, ale proti gustu…
Tak teď nevím - říkal jsem, že uvařím guláš, ale toto snad ani guláš není. Tedy aspoň takový, jaký si pod tím slovem člověk většinou představí. Ale co, jak jsem slyšel, do Maďarska prý guláš původně přivezli Turci a bůh ví, jak ti ho dělali. Hlavně že je to dobrý a v telecí úpravě i dietní. Tedy - pokud, opět s Plavci, za přílohu zvolím “knedlík jen zvící dlaně, ať svou tajlí dráždím laně”.
Kolíček :o))
Příspěvky
8 komentářů:
To je ovšem naprosto luxusní. Já si tu pomalu táhnu jiné hovězí, burgundskou variantu. Ale za to, že v něm kalorie nevězí, máte velké významné plus :) Už mi to tu voní a přemýšlím nad souzněním kulinářských duší, vždycky se najde někdo, kdo zrovna vaří/má chuť na něco podobného (i když z toho nakonec vyleze něco úplně jiného, hlavně že to je dobré) :) Guláš to taky není, ale je prostě čas na spoustu tepla v jídle, když už není venku :)
vlaďka:
no hlavně o to souznění duší mi šlo - dyk mě znáte :o))) Tak si nechte moc chutnat, jsem rád, že se vám receptík líbil :o)
O tom triku se zatáhnutím masa ve vařící vodě jsem ještě neslyšela, ale dělávám guláš poměrně často, tak jistě budu brzo mít možnost to vyzkoušet :)
filap:
kdybych já si jen vzpomněl odkud ho mám.... Jak budu mít chvilku, prolezu knihovničku a snad na to přijdu - samozřejmě pak dám vědět :o))
Tohle se mi moc líbí a až teď jsem si to dokonale přečetla.
Při přípravě takových pokrmů by i pro mne bylo sádlo na prvním místě. Takže není, zač se před "paní Dietou" stydět :-)
A je to bezva tip (pro mne), jak konečně ochutnat hlívu.
To se povedlo, pane Kolíčku :-)
P.
papaja:
tak to mě těší, že se vám recept líbil, snad vám bude i chutnat :o) A hlívy se nebojte - doma ji máme moc rádi a její příprava na spoustu způsobů je snadná a výsledek většinou chutný (takový salátek z hlívy nebo "dršťkovka" jsou hitem) a navíc je ta houbička prý velmi zdravá!!! :o))
Ano, že je zdravá, jsem už tolikrát četla a slyšela. Jen se k ní nějak nemůžu dostat. Ale rozhodně se nebojím, nebojte :-)))
P.
papaja:
no jedině v krámě nebo na trhu. Jednou jsem našel i v lese, myslím že to tenkrát v mykologické poradně označili za hlívu holubí, ale to bylo tak vše - přece jen v zimě do lesa moc nechodím :o) A jsem rád že jste statečná holka :o)))
Okomentovat