Vlastně bych potřeboval vysvětlit co ten pojem znamená. Často se s ním setkávám u různých jídel, většinou při absolvování nějaké návštěvy. Myslím si, že do mě u stolu padá nějaká specialita, na kterou jinde nenarazím a pak, časem, je mi stejné nebo velice podobné jídlo předloženo někde úplně jinde. A sem tam také s upozorněním, že je to Rodinný Recept. Tak nevím, co si o tom mám myslet. Je to snad recept v té rodině vymyšlený a jako státní tajemství ochraňovaný? To bych se s ním ale jinde asi nesetkal. Nebo jde o pokrm obecně známý, v té které familii jen “vylepšený“ a v této formě děděný z praprabáby na prabábu, dále na bábu, na matku, na dceru…? Či snad je to jídlo v rodině jen prostě oblíbené? Fakt nevím ...
Když se na to zeptám, většinou se mi jen dostane vysvětlení, že “prý už prapra… ho dělala”. Ale kde k němu přišla, to se ví málokdy. A tak mám podezření, že je toto označení používáno spíš pro to, aby nám bylo jemně naznačeno, jak vzácný pokrm je nám předkládán a s jakou láskou a péčí byl speciálně pro nás připraven. A to by vlastně mohlo stačit - pokud je to myšleno vážně, není to přece zas tak málo.
Stalo se mi to začátkem léta. Kamarádka si pořídila do bytu novou kuchyni (tedy zařízení do kuchyně) a jako správná kamarádka se s ní chtěla pochlubit. A jako ještě lepší kamarádka pro nás přichystala pohoštění. Takže když skončila prohlídka zmiňované místnosti a představení jednotlivých novostí a vymožeností, po usazení do pohodlných křesílek, byl před nás obřadně postaven moučník právě s upozorněním, že byl upečen podle Rodinného Receptu. Podle receptu od tchýně. Když sem se zeptal, jestli ho tchýně taky vymyslela, tak prý že ne, ale že “ho snad dělala už její prapra…”. No jak jsem říkal. Každopádně to, co nám předložila, bylo vynikající, tak trochu ořechové, spíš mokré než suché, navrchu ozdobené jahodami. A tak jsem si vyprosil recept. Bez námitek mi jej zapůjčila, takže zas až takové tajemství to asi nebude. Jen jsem zvědav kde na něj opět narazím se slovy, že jde o starý Rodinný Recept :o)
Jak jsem napsal, moučník to byl výborný, jen se mi zdálo, že spíš než jahody by bylo lepší na jeho přípravu použít nějaké kyselejší ovoce, třeba rybíz nebo višně… Přeci jen byl dost sladký. A teď si řeknete, že jsem pošuk - proč s tím teď lezu, když je po sezóně. Jenže já ho nedávno zkusil upéct s višněmi co jsem v létě vyfotil, naložil do rumu a – teď se hodily. Má rada tedy zní: pokud máte po ruce nějaké kyselejší zavařené či jinak uchované ovoce, vyzkoušejte tento eviččin rodinný recept na ovocný koláč ( pokud je víc sladké než kyselé, klidně ho zkuste taky – každý máme jiné chutě, třeba vám to tak bude víc vyhovovat :o)
Z 15dkg hladké mouky, 5dkg cukru, 5dkg mletých ořechů, 10dkg másla a jednoho žloutku vypracujte těsto - kousek odkrojte na vytvoření rantlíku. Vyválejte na placku, vložte ji do kulaté formy a z odkrojeného kousku v ní vytvořte rantlík - okraj. Pečte 15 - 20 minut. Pak na předpečenou hmotu přidejte směs ze třech vyšlehaných bílků, 14dkg cukru a 7dkg mletých ořechů. Povrch poklaďte ovocem a dopečte dalších 20 minut.
Dobrou chuť! Kolíček
Příspěvky
4 komentáře:
Tedy pane Kolíčku, právě jste mi padl nádherně do noty! Ještě mám totiž nějaké višně, z kterých jsem v létě dělala likér, a teď je podle Všeho vzoru upotřebím. Ten koláč musí být pochoutka!:o)
yza:
no jo, je, zrovna včera jsem se o něm s Evičkou opět bavil a říkala mi, že ho nedávno zkoušela s rozmrazeným rybízem a prý to bylo taky moooc dobrý. Tak Vám přeji hodně štěstí připečení a nezapomeňte ke konci zkoušet špejlí jestli je - těch posledních 20 minut je orientačních. Zdravím :o)))
Podle mě rodinný recept naprosto vystihuje úvodní obrázek;-) RR má dle mého názoru několik chrakteristik: 1.léta se dělá stejným způsobem (kuchařkám z klanu je zakázáno experimentovat:-), 2.existuje inkoustem poznamenaný postup (do kterého se ale nikdo stejně už nekouká), 3.toto jídlo se vařilo/peklo v rodině docela často, 4. nebývá moc složitý.Podobnost receptů souvisí s lokalitou a společenskou třídou, navíc dřív existovaly 2,3 kuchařky, které obsahovaly recepty pro danou oblast typické. Někdo si oblíbil to, jiný tamto a tento recept předal dál, i když původní kuchařku už dávno snědly na půdě myši.-)
E.
E:
Dá se vůbec něco dodat? Toto je maximálně výstižná a vyčerpávající charakteristika. Tajemná(ý) E, já Vám za ni děkuji a kdybych měl klobouk, tak i smeknu :o)) Díky!
Okomentovat