Skutečně si myslím, že samotný důvod, pro který byli Adam s Evou vyhnáni z ráje, nebylo utržení a ochutnání jablka jako takové (a tím nabytí poznání), ale obyčejná zlodějina. Pánu bohu nejspíš došlo, že než mít v zahradě páreček zlodějů, kteří mu tam rvou jabka (přesto, že všude kolem roste dovoleného ovoce tolik, že se nedá sníst a normální člověk by už začal přemýšlet o zkapalnění), to ať si raději táhnou na ten svět tam dole a sami si něco vypěstují. Však ona je ta dřina naučí chovat se slušně. Nenaučila.
A taky si říkám, jestli to jablko vůbec bylo pravým jablkem a ne rajčetem, jak nám ta naše mateřština jemně naznačuje. Nakonec - mnozí se stále přou, je-li rajské jablko zelenina či ovoce, tak proč si trochu nezaspekulovat. Ono by to mělo i praktický význam - ukradené rajčátko se většinou snadněji schová v dlani (či jinde) než průměrně narostlé jablko a naši nazí praprarodičové by tak měli větší šanci na utajení přestupku.
Pochopila to i babka, kterou jsem potkal minulý týden na trhu. Zrovna jsem se prodíral davem důchodců ve spodní části tržiště (vážně nechápu proč se zrovinka tam nejraději mačkají, když na zbytku náměstí by se jim zevlovalo líp), když v tom slyším volat prodavačku z bočního stánku: “Paní, vraťte to rajče! Slyšíte? To rajče vraťte!”. Babka, co jsem ji právě minul se chvíli tvářila, že se jí to netýká a pak se pěkně drze ohradila: “Jaký rajče? Já žádný nemám!”. “Ale máte, dala ste si ho do kabelky, já sem vás viděla!”, nedala se prodavačka. Ostatní důchodci se přidali k trhovkyni, najednou všichni viděli jak ho nenápadně utrhla ze stopky a strčila do pootevřené kabelky. Chvíli se s nimi handrkovala, pak sáhla do tašky, vytáhla skutečně ukradené rajče a zlostně s ním na tu dvoumetrovou vzdálenost mrskla po prodavačce. Odcházela s hlavou vztyčenou a ještě se tvářila ukřivděně. “Tu já znám, ta sem chodí často a každou chvílu něco šlohne. A ještě dělá uraženou!”, uzavřela celý incident prodavačka a vrátila se k vážení zeleniny. Vlastně tu babku nechápu - podle oblečení nuzotou netrpěla, hlavu měla čerstvě nakadeřenou, takže i kadeřnici si může dopřát a krade rajčata. Teď, koncem léta, když jich je všude tolik a prodávají se tak lacino. Zasloužila by z toho trhu vyhnat mečem plamenným.
Proto vám radím - nekraďte rajčata, pěkně si jich nakupte velkou tašku (nemáte-li štěstí na vlastní výrostky) a doma z nich jednoduše připravte skutečně rajský protlak. To se jen spousta rajčat lehce namačká do velkého hrnce, podlije kapkou vody, zapálí se pod tím a pak už jen mícháte a mícháte (hlavně ke konci), dokud to celé nezhoustne. Rudou kaši přeceďte (já používám řidší cedník, protože se mi v tom líbí ta světlá semínka) a až zchládne, naplňte jí igelitové pytlíky a ty dejte zamrazit. Určitě bude chutnější než kupované polotovary a až ji v zimě rozděláte, svojí vůní vám připomene sluníčkem prozářené poslední letní dny.
A pokud budete chtít něco málo upotřebit hned, zkuste si připravit třeba masové koule s omáčkou z rajčat a těstovinami.
Mleté maso (klasika - půl vepře a půl krávy) osolte, opepřete, přidejte trochu třeného česneku (ale ne moc, ať nepřerazí koření, na půl kila masa stačí větší stroužek) a okořeňte provensálským kořením či jinou bylinkovou směsí. Dokud je teplo a na zahrádkách či za okny se to zelená čerstvými bylinkami, doporučuji použít ty. Já tentokrát zvolil směs bazalky, tymiánu, saturejky, rozmarýnu, levandulových květů (ty jediné sušené) a trošičky šalvěje. Z masa utvořte menší kuličky (asi tak o průměru tří centimetrů) a dejte je na dvacet minut péct do trouby.
Upečené podávejte s těstovinami přelité omáčkou z rajských jablíček. Tu získáte tak, že nakrájenou cibuli a nasekaný česnek lehce osmahnete na oleji, přidáte předpřipravenou rajčatovou kaši a chvíli dusíte do změknutí cibule. Ke konci vaření okořeňte čerstvou hladkou petrželkou, bazalkou a jemně nasekanými celerovými listy. Pokud máte zrovna po ruce řapíkatý celer, tak ten je ještě lepší. Nakonec vše osolte, opepřete a doslaďte cukrem.
Přeji vám dobrou, pozděletní, chuť! Kolíček
Příspěvky
16 komentářů:
To, že peníze hýbou světem, víme všichni. Jeden z názorných příkladů je právě příběh rajského. Botanicky je to sice ovoce, ale protože na konci 19. století se při dovozu do USA neplatilo clo u ovoce, ale u zeleniny ano, tak v jenom soudním sporu Nejvyšší soud Spojených států rozhodl, že je rajče zelenina, a tak rodina Nixů, která dovážela právě rajčata, byla donucena clo doplatit i s penále a od té doby platili za rajčata všichni jak mourovatí.
Jak jde o dolary, logika a příroda jdou prostě stranou :)
tomku, geniální postřeh! ti Amíci... nejspíš můžou za všechno zlo na světě :-D :-D
a rajčatová omáčka je cool... taky zbožňuju... ale né jako tu rajskou s knedlama, to ruky pryč!
Pane Kolíčku, moc pěkný článek. Připomněl jste mi příhodu, kterou jsem zažila, když jsem s klukem žila rok v ČR, aby tam chodil do první třídy.
Jednoho dne v samoobsluze chytili důchodkyni, jak krade. Když jí vyndavali zcizené věci z kabely, ukázalo se, že paní neměla hlad (což by snad byl jediný důvod, který by mohl její počínání omluvit), ale pouze náročné chutě -- v kabele se našly takové pochutiny jako tresčí játra, káva, drahé sýry, čokoláda, atd... no prostě samé pamlsky. A ano, dáma se ještě navíc tvářila, jako by jí někdo utrhoval na cti. :o)
tomek:
Nechci se Vás v žádném případě dotknout, protože se nedomnívám, že jste Váš komentář myslel zle, ale dovolím si malinké upřesnění. Váš příklad, tak jak je podán, je mírně svodný. Nejvyššímu soudu bylo (a je) naprosto jedno, jestli se platí tarify za rajčata nebo ne. V tom sporu šlo čistě a jen o definici rajčete jako zeleniny nebo ovoce. Soud se místo k botanické definici přiklonil k té praktické -- tedy jak se rajče používá v kuchyni. Mám dojem, že spolu s devíti soudci Nejvyššího soudu by souhlasila naprostá většina lidí, protože ve svých kuchyních (až na malé výjimky) používají rajčata jako zeleninu. Zde je ta logika, která tedy stranou v žádném případě nešla. Naznačit ale, že Nejvyšší soud tak rozhodl kvůli výdělku z tarifů na rajčata, je přinejmenším nepřesné.
tomek:
tak přesně tento příklad jsem měl na mysli když jsem se zmínil o polemice zda je rajče ovo či zele. Něco podobného se prý děje u vodního melounu. Jednou jsem slyšel vyprávět filosofa Vladislava Dudáka že viděl prodávat celé melouny jako zeleninu a porcované v igelitu jako ovoce :o))
olu:
no jo, copak Amíci :o)) Milá Olu, trochu mě zlobíte - celý prázdniny na vás klikám (tedy na vaše stránky) a žádný nový recept, aby mi naladil chuťový pohárky. Snad jste to nevzdala - nebo že by dlouhá dovolená? :o))
yva:
no vida, pěkně vykutálená stařenka :o)) Dnes mi vyprávěla známá, že jí člověk na Slovensku na ulici zcela seriozně nabízel drahý parfém za velmi nízkou cenu ještě s původní cenovkou z Droxi drogerie - tak třeba si stařenka taky chtěla přivydělat :o)) K Tomkovi: o tom případu jsem čet přesně to samé co píše, tak teď fakt nevím jak to je. Ale co, ovoce nebo zelenina - hlavně že nám rajčátka chutnají - ani pro ně člověk nemusí natahovat ruku skrz plot k sousedovi :o)))
Pan Kolíček:
Rajská jablíčka jsou každým coulem výborná. Možná by pro takové sporné případy měla být samostatná kategorie. Ale k sousedovi jsem ještě zatím ruku nenatáhla (i když jsem tím vyhrožovala). ;o)
K tomu případu:
Promiňte mi, že se k tomu ještě vracím, slibuji, že je to naposled. Nevím, co se v ČR tiskne, ale kdokoli už to otočil tak, že devět soudců Nejvyššího soudu bylo ovlivněno vidinou nějakého zisku (na kterém, mimochodem, nemají absolutně žádný podíl), nezná americkou justici a hlavně principy Nejvyššího soudu. Právě to, jak zabarveně vám byl v tisku zřejmě ten případ podán, nelze brát vážně.
yva:
jen se klidně vracejte, některé návraty mohou být velice příjemné :o)) Já o tom případu s rajčaty četl na netu, bohužel už nevím na jakých stránkách, jen vím, že jsem se s tím setkal víckrát. Ale máte pravdu, bylo to psáno v češtině a je pravděpodobné, že autoři vycházeli z jednoho zdroje. Ale nechtěl bych v tomto případě dělat soudce :o)))
Moc hezky napsáno. Když je člověk občas něčeho takového svědkem, většinou se ukáže, že "zloděj" nouzí netrpí. Někdy to vypadá jako národní trénink. Je to smutné, ale je to tak. A hodně to člověk pozná v zahraničí (odkud jsem se právě vrátila). Nechci se nikoho dotknout, ale (hlavně starší generace) Čechů nemá z věci ten správný pocit, dokud si alespoň něco malinkého neschovali, neukradli a pak mají pocit, jak jsou chytří a jak na tom vydělali. A to jsou chvíle, kdy se stydím hlásit ke své řeči :-(
Jinak recept se Vám, pane Kolíčku, moooc vydařil. Jsem závislák na bazalce a rajčatovou omáčku děláme (z rajčat v plechovce) a rozmixujeme. K tomu těstoviny, masové kuličky (mimochodem - vynikající jsou z IKEA)... Parádně jste mne naladil:-)))
P.
A já už dva týdny plánuju kečup:) Tak teď už se tam fakt vydám. Třeba taky potkám nějaké zajímavé osoby :)
K debatě nad ovocem a zeleninou - většina soudců se dá podplatit, když už jim z toho nekyne jiný přímý zisk. Jestli na tom něco získali oni osobně nebo ne, to už je na jejich svědomí a naše spekulace na tom nic nezmění. A novinářům a jiným píšícím lidem se nediví, že podali jenom tu zajímavou stránku, konspirační teorie se dobře čtou a přece jde jenom o to jak ty informace co nejlíp prodat. Nezazlívejme jim to, věříme i větším krávovinám, co se v novinách píšou. Já rajčata řadím mezi zeleninu a meloun mezi ovoce, nejsem botanik, zato jím a vařím, nezajímá mě, jak se to rozmnožuje, ale jestli se to dá sežrat a v jaké úpravě :)
papaja:
no rajčata v plechu jsou stálým inventářem i mé spíže, ale uznejte, že když mi prodavač nabídnul kilo čerstvých za 10Kč (s upozorněním, že jsou kečupový :o))tak to znělo jako výzva. Čerstvý je holt čerstvý, to se nedá nic dělat :o) A za svou řeč se nestyďte, naopak, je potřeba světu ukázat, že nejsme všichni nenasytný zlodějský hovádka :o))
vladka:
hlavně, že se to dá sežrat - líbí se mi váš přístup :o))) Tak hodně štěstí při kečupování, já moc nekečupuju, tak jsem této práce ušetřen :o))
Já bych se bez kečupu nakonec taky obešla, ale Danýs je prostě v kečupovacím věku. Že ty děti si vždycky najdou nějakou takovou zálibu, co rodičům nepůjde pod nos :)
vladka:
snad to dělaj schválně nebo co, myslím, že jsem byl stejný. A to, co jsem dřív nesnášel, teď zase miluju... snad by se našel vědec který by tu záhadu vysvětlil :o))
pan Kolíček: oč míň jsem pracovala na kuchtění, o to více jsem se věnovala svému druhému blogu (pro-ucho.blog.cz), ale nebojte, už se začínám napravovat:-)
olu:
no ne, vy jste jedno velké překvapení, tak už se na vás moc těším. Zdravím :o))
Yva:
Můj komentář je jen takové malé popíchnutí :) - myslím, že nejsem jediný kdo si z americké kultury utahuje, protože ji vnímá jako (až příliš) penězi/ziskem hnanou (debatu o kapitalismu prosím vynechme.
V Čechách se často říká, že peníze jsou až na prvním místě a z mého pohledu je to v USA ještě o něco více zdůrazněno.
"Naznačit ale, že Nejvyšší soud tak rozhodl kvůli výdělku z tarifů na rajčata, je přinejmenším nepřesné" Možná, ale asi jsem moc velký "čecháček", aby mi někdo vymluvil, že v tom peníze nehrály naprosto žádnou roli.
Chápu, že Nejvyšší soud se o některé věci nezajímá, nicméně prohlásit rajče za zeleninu z jakéhokoli jiného než botanického důvodu je prostě nesmysl. Když začneme svorně chroupat brambory místo jablek, stále to bude zelenina, alespoň v Čechách nebo ne? :)
Tomek: já si to nemyslím. Kdybychom začali jíst brambory sladké jako jablka a byla by to primární úprava, dávám tomu padesát let, než by se zažilo, že brambory jsou ovoce. Jestli se něco bere jako ovoce nebo jako zelenina je spíš společenská konvence než něco jiného. Banány jsou zároveň ovoce i zelenina, podle toho které a jak se v té dané kultuře používají, přestože botanicky patří všechny do přibližně stejné kategorie.
Okomentovat