Tak takhle ne, pánové

“Brno je skrytá perla, chceme ji očistit a vytáhnout z ulity…”

Obávám se, že slova brněnského primátora zůstanou nevyslyšena. Valdštejnská zahrada byla zalita dopoledním sluncem, tulipány hrdě čněly nad pečlivě zastřiženými partery, zlatí kapříci se vyhřívali u hladiny bazénu a nádherní pávi se pyšně procházeli úzkými uličkami, dva páry výrů se schovávaly před ostrými slunečními paprsky v rohu obrovské voliéry ...

A v této více než příjemné atmosféře se měla uskutečnit hrdá prezentace města Brna nazvaná Dny Brna v senátu parlamentu České republiky, určená pro pražany a návštěvníky našeho hlavního města. Nestalo se tak.. Tedy - ne že by se nic nedělo, prostě se dělo jen tak napůl. Celá sláva měla vypuknout v 10 hodin, naštěstí byl úvodní primátorův projev posunut o půl hodinky později, jinak by ho krom zmíněného zvířectva a pořadatelů neměl kdo poslouchat. Takhle aspoň stačil včas přijet autobus návštěvníků vyslaný pořádajícím Brněnským kulturním centrem v obavách, že na zahájení bude malá účast publika. Trefili se do černého - kromě nich a náhodných kolemjdoucích se na připravené lavičky nikdo jiný neusadil.

Po celé Praze vyvěsili organizátoři pouze 200 plakátků upozorňujících na tuto akci (když do paneláku zatluču 200 hřebíků - všimnete si toho?), kolem senátu jsem nenašel žádný, ani áčko před vstupem do zahrady zvoucí k návštěvě. Na regionálním Českém rozhlase Brno jsem týden poslouchal upoutávky, na Českém rozhlase Praha s celostátní působností jsem nezaznamenal ani jednu. Tak tomu se opravdu říká propagace! Docela by mě zajímalo, za co se vyhodily ty skoro 2 miliony vyhrazené na tuto akci. Snad za hostesky? Nebo za zakoupené červené víno z lechovských sklepů rozlévané stejně jako pivo Starobrno zdarma? Za hliníkové brněnské groše na místě ražené?

Možná že za brněnské umělce - ti jediní, stejně jako skvělá konferenciérka Marcela Vandrová, by si své peníze zasloužili. Společně hrající Moravské žestě (v bílém) a Akademické žestě (v černém) byly omračující, Dama-Dama strhující, dámy ze smyčcového Donna Quartetu půvabné, výkvět z dvousetčlenného dětského souboru Kantiléna dospělácky dokonalý, umělecké soubory Gajdoši a Ondráš tradičně výborné.

Zato informační panely byly polovičaté, o Brnu se toho z nich zájemce zase tak moc nedozvěděl - jednu chvíli jsem měl dojem, že jsem snad jediný, kdo je čte. V koutku skrytá videoprojekce byla úplným výsměchem - projektor s plátnem byl umístěn v průhledném party-stanu, takže z promítaných záběrů nebylo vidět téměř nic a technici se už dopoledne právem obávali odpoledního sluce dopadajícího na stan přímo.

Jako “významné brněnské firmy” se na stáncích prezentovaly Jihomoravské plynárny (rozdávaly klíčenky a samolepky “hlavní uzávěr plynu”) a nakladatelství ComputerPress (s nabídkou starších vydání svých časopisů), o barevnou motorku se pak svůdně opírala hosteska v barvách Masarykova okruhu - aspoň ta měla úspěch, zahraniční turisté se s ní rádi nechali fotografovat. To bylo vše.

Prvního dne akce jsem se zúčastnil mimo jiné i proto, že jsem byl zvědav na avizované “tradiční speciality jihomoravské kuchyně”. Vlastně by se tento článek mohl nazvat Jak napálit návštěvníky - ze slibovaných dobrot pořadatelé nenabídli ani drobek. Ne že by partnerský hotel Internacional nic nepřipravil, ale jak mi důvěrně sdělil jeden z techniků “proč myslíš, že se to tu jmenuje Brno v senátu?”. Tipujete správně - vrchnost se nažrala a plebs v podzámčí nedostal ani špejle z jitrnic. Opravdu jsem se nepřijel naobědvat, docela by mi stačilo nahlédnout alespoň do jídelního lístku a zjistit tak, čím se zde Brno v oblasti kulinářské prezentuje. Bohužel, nebylo mi, stejně jako běžným návštěvníkům, dopřáno. Škoda, myslím že i toto vypovídá něco o naší kultuře.

Podtrženo, sečteno - Brno se moc nepředvedlo. Autoři myšlenky uspořádat takovou prezentaci, primátor Roman Onderka z ČSSD a senátor za Brno Richard Svoboda z ODS, nechť si udělají čárku do deníčku za splněný úkol. Až se budou zase jednou ucházet o naše hlasy, můžou s ním mávat nad hlavami voličů.

Zdraví zklamaný Kolíček