Wenn der weisse Flieder wieder blüht

Tak se ta písnička jmenuje v originále. V češtině ji budete určitě znát jako Šeříky až bílé začnou kvést… Swingující Hála dozpíval, já vykoukl z okna a při pohledu na bílými květy obsypaný keř mi došlo, že tu zase mám své “slavné májové dny” - narozeniny kamaráda (který je z těchto kytek mimo - a to prosím neprožil osvobození!), den matek a výročí seznámení s mojí láskou. Závidím lidem s dobrou pamětí, mně musí různá výročí připomínat právě takové úkazy jako kvetoucí šeříky. Prostě to nenosím v hlavě. Nějak mi stačí, že o svých blízkých vím, že je mám rád a dárečky je obdaruji kdykoli jindy “mimo termín” - na co nosit v hlavě takové podružnosti …

Copak den matek - ten se v novinách a jinde připomene sám a maminka mi stejně vynadá že utrácím i kdyby dostala jen tatranku. Kamarád se taky rád sám přihlásí - narozeniny spolu vždy slavíme posezením nad tatarákem a dobrým pivečkem. Ale doma by mi sotva prošlo, že jsem zapomněl na to výročí… no v hlavě ho mám, teď ještě vymyslet čím potěšit. Nedáváme si velké dary a tak by to neměl být problém. Byl. Jindy prostě koupím co mi zrovna padne do oka, jenže v den výročí si připadám jako vygumovaný. Nic. Pusto, prázdno, bez nápadu. Pak to cvaklo - sýr!

Sýry milujeme oba a jak nedávno říkala prodavačka z mé oblíbené čokoládovny - všichni všechno mají, nezbývá než si dávat jídlo. A v Guspe přeci měli ten sýr ve tvaru srdíčka a stále nebyla příležitost ho zakoupit… Nebudu to zbytečně natahovat, byla to skvělá volba. Všem sýromilcům tento kousek vřele doporučuji. Je trochu mazlavý, připomíná český romadúr, chuť má však jemnější, lahodnější. Otevřeli jsme si k němu lahvinku vlašského ryzlinku a tato kombinace neměla chybu. Jako předkrm. Coby hlavní chod jsem zvolil zapékané plněné těstoviny (těstoviny taktéž z Guspe). Chcete-li, můžete ochutnat s námi.

Zde je recept:

Základem je čerstvý špenát. Pán na tržišti mi ho doporučoval se slovy, že je “dobróčké, křehóčké”. Naznal jsem, že když je “křehóčké”, tak to “si prosím asi kilo”. “Asi bych měl říkat křehoučký, že” zubil se, “dáváme té češtině na prdel”. “To jo, dáváme, ale zase to zní jedle, aspoň mně “, povídám.

Takže špenátové listy spařte vařící vodou, zchlaďte a dejte stranou. Na másle lehce osmahněte jemně sekaný stroužek česneku, přidejte špenát a chvíli poduste. Do prochladlého špenátu vmíchejte zakysanou smetanu, osolte a opepřete. Zvlášť uvařte pennoni (takové hodně tlusté těstovinové potrubí), naplňte je připravenou špenátovou směsí, naskládejte do zapékací mísy vymazané máslem, posypejte strouhankou smíchanou v poměru 1:2 se strouhaným sýrem Gran Moravia (můžete zvolit ušlechtilejší variantu s parmazánem) a poklaďte tenkými plátky másla. Zapékejte asi 20 minut. Nemáte-li to tlusté potrubí, doporučuji zvolit lazaňovou variantu – je neméně skvělá. Pokud zvolíte k zapíjení opět ryzlink, neuděláte vůbec špatně.

Přeji vám dobrou chuť - a trochu osobně – krásné výročí, lásko!

Kolíček