Ještě než se maso pustí

Pánbůh přeje připraveným, lajdáky trestá. Nás konkrétně tím, že místo abychom hned zamířili do skanzenu, museli jsme nejdřív v mrazu vyčkávat před obchodem s termoprádlem a dovybavit se na šatstvu. Dobře nám tak, máme sledovat předpověď počasí. V Brně bylo sucho a teplotně přijatelno, zbytky špinavého sněhu byly odhrnuté na kraje chodníků a nás ani nenapadlo, že na Valašsku, přesněji v Rožnově pod Radhoštěm, může být situace zcela opačná. Jenže tady už tři dny sněžilo a mrzlo a romantická vyhlídka na zavátou krajinu vzala za své vystoupením z vyhřátého auta. No, zadařilo se a náš výlet tak nebyl pokažen.

Vyjeli jsme si totiž do rožnovského skanzenu na tradiční Masopust, veselici spojenou s nabídkou zabíjačkových výrobků, maškarním průvodem, popíjením slivovice a zhřívanice (horký nápoj z vody a alkoholu okořeněný skořicí, hřebíčkem, novým kořením a pepřem), ochutnávkou masopustních koblih ... Prostě všeho, co k tomuto svátku patří, včetně pochovávání basy. A v Rožnově navíc obohacenou o tři soutěže: O nejlepší valašskou klobásu, O nejlepší valašskou tlačenku a nakonec O nejlepší masný stánek.

Těsně po otevření to s letošní návštěvností nevypadalo nejlépe. Ono totiž opravdu ukrutně sněžilo a to lidem z okolních kopců pořádně zkomplikovalo možnost se sem dostat (a mě i přes sluneční clonu furt padaly vločky na čočku objektivu, takže spousta snímků je obohacena o záhadné fleky!!!). Ne, že by místní nebyli na takové počasí zvyklí, ale snad proto, že vědí, co od zasněžených silnic mohou očekávat, raději nikam nevyjížděli. A tak se letos prodalo o poznání méně vstupenek a oproti jiným ročníkům se návštěvníci nemuseli obávat tlačenic ve frontách u stánků se zabijačkovými dobrotami.

A že bylo na co se těšit! Kromě celkem běžně dostupných tlačenek, jelit, jitrnic, uzeného, slaniny či klobásků se zde objevili takové skvosty jako sekaná pečeně v bláně, tlačenka vařená ve vepřovém žaludku, mamlásci (mleté maso s játry pečené ve střevě) či jehněčí pršut. Té vůně kolem! Té krásy barev a tvarů! V jedné z chalup dokonce smažili slaďoučké Boží milosti. Do toho výskot dětí hrajících si ve sněhu (nevadí že s nudlí u nosu a jistě promrzlýma nohama), jásot fašankových maškar (tradičních i novodobých), vyhrávání kapely a uznalé pokyvování dospělých nad zabijačkovými pochutinami. A samozřejmě slivovička. Přímo v areálu prodává tu svou firma Jelínek, ale na mě je to trochu moc fabrika, já mám nejraději tu ze zašitého stánku u pódia v amfiteátru. Díky vadným českým zákonům se tam sice nedá koupit celá láhev, můžete si odnášet jen po štamprlátkách, ale její chuť je oproti té tovární nesrovnatelná. A navíc tam měl i tentokrát svůj rozpálený náhrobní kámen s opékanými klobáskami náš oblíbený „valašský Belmondo“ (zmínil jsem se o něm v loňském velikonočním „vstupu“).

Jenže právě tahle slivovička měla zásluhu na tom, že jsem promeškal jak pochovávání basy, tak vyhlášení výsledků soutěží. Proto následující informace nejsou mnou odpozorovány, ale prozradil mi je nadmíru ochotný ředitel rožnovského skanzenu, pan ing. Koukal:

• počet prodaných vstupenek i přes neustálou chumelenici byl přes 2000

• 22 řeznictví či masokombinátů na letošním masopustu představilo své výrobky

• za nejlepší stánek byl vyhodnocen masokombinát Krásno

• cenu za nejlepší valašskou klobásu si odnesl též masokombinát Krásno

• v soutěži o nejlepší valašskou tlačenku vyhrál řezník Oldřich Kubeša z Malhotic.

Přivezli jsme si domů tašky plné masných dobrot, ale než jsme se do nich pustili, uvařil jsem na zahřátí jednoduchou polévku z růžičkové kapusty s (jak jinak) valašskou klobásou a slaninou, lehce zahuštěnou krupicí. Zde je recept:

V hrnci roztopte na kostičky pokrájenou voňavou slaninu, na ní osmahněte nasekanou cibuli, kolečka klobásky a kolečka mrkve, zalijte vývarem (já nerad „kostku“, ale tentokrát nebylo zbytí) a přidejte obranou růžičkovou kapustu. Osolte, přihoďte kuličky černého pepře, nového koření a vařte kapustičky do poloměkka. Zvlášť uvařte na kostičky nakrájené brambory (kapustu a brambory vařím zvlášť, protože jinak se mi občas stane, že jedno je „už“ a druhý „ještě ne“). Když jsou růžičky poloměkké, vsypte (a přitom stále míchejte) trošku dětské krupice. Já dávám polévkovou lžíci na litr vody. Vařte dál do změknutí kapusty. Nakonec přidejte uvařené brambory, utřený česnek a ještě špetku čerstvě mletého pepře.

Kolíček :o)