středa 5. listopadu 2008

Pozvánka na čaj


Je fajn, že se čas od času píše o otvírání nových kaváren, ale jakoby se při tom všem zapomínalo na milovníky zcela jiného, neméně ušlechtilého, chutného a zajímavého nápoje - na čajaře. Možná je to tím, že v našich končinách nejsou populární soutěže v přípravě čaje nebo že (oproti kávě) na jeho klidné hladině nelze kouzlit roztodivné ornamenty. Ovšem stejně jako "kafíčkáři" dovedou vést dlouhé diskuze nad plností těla oblíbeného nápoje, i milci čaje umí zasvěceně a poutavě hovořit o různých druzích čajů a zvláštností jejich přípravy. A tak mám radost, že vám můžu přinést úplně čerstvou potěšující informaci.

V sobotu 8. listopadu bude slavnostně otevřena nová brněnská čajovna "Cesta čaje". Vyrostla v krátké době na Novobranské ulici, pár kroků od Měnínské brány. Já ji navštívil ve zkušebním provozu na radu kamarádky a byl jsem mile překvapený. Malý prostor je vkusně zařízen a na první pohled nepřipomíná klasickou čajovnu, proutěné židle a křesílka, fortelné stoly ... příjemná změna oproti (jinak milým) čajovým "doupátkům" :o)

Vařením čajů ovšem nabídka podniku nekončí, zakoupit můžete sypané čaje mnoha druhů (já si po poradě s majitelem a zároveň skutečným čajovým nadšencem domů odnesl "Bílou pivoňku"), konvičky a misky na čaj nebo si po chuťovém zážitku a zklidnění duše užít též zklidnění těla v podobě masáže.




Ale zpět k tématu: ve zmíněný den vás od jedné hodiny odpolední čeká ochutnávka čajů formou tradičního čínského obřadu Gong-fu a to zdarma. Ústy majitele jste srdečně zváni - věřte mi, návštěva stojí to za to!



Mimochodem: četli jste někdy útlou knížečku Cesta čaje, mysl čaje? Pokud ne, zkuste ji. Vyšla už začátkem devadesátých let, ale určitě ji ještě někde seženete. Jako úvod do kouzelného světa pití čaje je ideální a zároveň přináší i trochu jiný pohled na svět.
Kolíček

12 komentářů:

vlaďka řekl(a)...

Já šla kolem v neděli večer, když už sklízeli, zhasínali, zavírali. A řekla jsem si, že se tam musím vypravit, protože to vypadá krásně. Je to pravda, že blogeři na čajaře nemyslí, možná proto, že to je taková tichá komunita, nemají "sebevědomí kávy a aroganci vína" (nebo to bylo naopak?). Čajař vám sice v soukromí řekne, jak máte s čím zacházet, zanadává si, když mu v čajovně řeknou "my druhý nálevy neděláme" a pak už se tam nevrátí, ale snad proto, že čaj není tak náročný na vybavení jako presso, ani na cenu jako víno, si ho v klidu a pohodě člověk může vychutnat doma. Nebo proto, že u čaje se uklidní, zatímco víno rozvazuje jazyk a káva povzbuzuje a dává rychlost.
Anebo proto, že v čajovnách se dá očekávat vyrovnanější výkon než v kavárnách...
Až budu velká, pořídím si gong-fu sadu ;)

pan Kolíček řekl(a)...

vlaďka:
no, nemusíme všichni vyrůst :o)) moc fajn komentář, díky za něj! Ale ten citát o vínu a kávě neznám - přibližte mi ho, prosíííím. A víte co - mám takový pocit, že se musíme znát odvidění. Vždyť my pořád chodíme stejnými cestami... Ale možná to bude tím, že je Brno tak malé - vlastně pár dědin spojených šalinama :o))

vlaďka řekl(a)...

No hlavně až trochu vyrostou děti a budu mít občas klid si ten obřad udělat (a taky nebudu řešit, že mi to někdo rozfláká :).
Já si taky myslím, že už jsme se potkali. I společní známí by se určitě našli, když už vědci dokázali, že přes tři lidi se známe s kýmkoliv na světě :) Tak bychom si už taky mohli začít tykat :)
Citát je z Lékařské knihy císaře Šen-nunga: "Neváhejte zasnoubit koření svých myšlenek s vůní této rostliny, neboť ona nemá ničeho z arogance vína, ze sebevědomí kávy a rovněž nic z upejpavé nevinnosti kakaa." Už ani nevím, kde jsem na to narazila, ale moc se mi to líbilo.

vlaďka řekl(a)...

Tak už vím kde - u Šárky jsem to našla, budiž jí všechna čest za veškerou teorii i praxi, je vidět, že se v kuchyni vyzná a je v ní ráda.

pan Kolíček řekl(a)...

vlaďka:
díky Šárce (je dobrá, máte pravdu) a díky Vám - je to moc pěkný :o)) Chtěl jsem se dnes odpo mrknout na ten čajovej obřad a bylo tam tak narváno, že jsem to vzdal. Ale měl jsem radost z toho zájmu, docela jsme se báli, že nikdo nepřijde - fungují teprve pátý den a venku tak hnusně... Ovšem čajový mistr tam prý bude častěji, tak snad někdy jindy :o))

Anonymní řekl(a)...

a já zas díky panu kolíčku (kolíčkovi?), že jsem se dozvěděla o této akci, která byla mimochodem super - čaje dobré, prostředí krásné, určitě se zase brzo zastavím...(a vám též doporučuji)

vlaďka řekl(a)...

Já tam zajdu bez předváděček, až nebudu muset mít pocit, že otravuju. Když ony jsou ty děti takové neřízené střely :) Takže z toho tykání nic nebude?

pan Kolíček řekl(a)...

vlaďka:
jak jsem nakouknul, byly tam i maminy s dětma v kočárkovým stadiu vývoje :o)) Ale je fakt, že na krocení robátek bude běžný provoz lepší než slavnostní zahájení. K tomu tykání - vykání mi sice připadá mile starosvětské... Ale pokud vám to udělá radost, nemám námitek: takže čau, já jsem Kolíček - líbat se ale nebudu! :o)))
anonymní:
tak toto je přesně ten okamžik, kdy má člověk radost z toho, že ta jeho zábava (proto ten blog dělám) přináší něco i ostatním. Díky moc, tajemná neznámá, už se těším až bude čas na čaj zajít a v klidu posedět :o))

vlaďka řekl(a)...

Tak to mě nenapadlo, že se to dá taky brát takhle. Tak to si musím ještě rozmyslet, protože významotvorné vykání není totéž co automatické vykání... Je to pěkné, ale... S manželkou si tykáte?

pan Kolíček řekl(a)...

vlaďka:
doma vládne tvrdá a nesmlouvavá tykačka :o))

vlaďka řekl(a)...

V tom případě zůstaneme u starosvětského vykání až dokud se nepotkáme nad šálkem čaje. Pak se uvidí, jestli to bude vypadat divně, nebo ne. To člověk po síti neposoudí :) Na skleničku vína už to nestihneme, na svatomartinské jdu v době, kdy slušní lidi chodí do práce :)

pan Kolíček řekl(a)...

vlaďka:
tak to ne, už jsme si potykali a nechť to tak zůstane navěky věků - amen :o))