Když jsme se probudili, vzduch voněl jinak než předešlé dny. V noci pršelo, zem si odpočinula od parných dnů a zhluboka se nadechla. Počasí opět jako stvořené k cestování vlakem, stejně jako v den, kdy jsme sem přijeli. Vůbec jsme měli v tomto směru velké štěstí - tam nahoře by si za přímluvu za nás zasloužili aspoň flašku. Mlčky jsme balili zavazadla a smutek z odjezdu a konce dovolené se míchal s těšením na vlastní postel, vlastní vanu, vlastní sporák… Déšť se pak ještě na pár okamžiků vrátil, jako by se s námi chladivými slzičkami loučily samotné České Budějovice.
Čtyřhodinová cesta vlakem uběhla jako ty koleje pod námi. Koukali jsme z okna a snažili se vyfotit ubíhající krajinu a projetá nádraží, na každé ze stanic jsme si slavnostně přiťukli z lahví se zbytky garone a medoviny a zakusovali to ovčím sýrem - suvenýrem z holašovického jarmarku. A venku se pásly krávy, bílé a černé, na polňačkách postávali výletníci a mávali našemu vlaku, na zahrádkách u bývalých drážních domků noví majitelé okopávali záhonky a výpravčí ze zastávek, kterými jsme jen projížděli, vždy vyšli na nástupiště a s plácačkou obřadně zasunutou pod paží pozorovali ujíždějící vagóny. Mohli jsme si snad přát půvabnější návrat z dovolené?
Doma jsme potom jen odložili zavazadla a zašli na chvíli do naší hospůdky přivítat se se známým personálem a zkontrolovat, zda došly pohlednice z výletů. Po chvíli si ke stolku naproti přisedl mladý pár, objednal si pivo a ten co se považoval za chlapa nahlas s nebrněnským přízvukem nadával na to, že není v ten den zahrádka na terase otevřená. Raději jsme si jich nevšímali. Asi po čtvrthodině k nám přišla nešťastná servírka, že se nespokojený páreček vytratil bez placení. Zůstaly po nich jen nedopité půllitry. Tím skončila naše pohádková dovolená. Vítejme zpátky v brněnské realitě.
Kolíček
P.S.: Všechny fotky z cesty po Jižních Čechách najdete na rajčeti :o)
Příspěvky
2 komentáře:
To byla ale nádherná dovolená ! :-) Děkuji za úžasné zprostředkování všech cestovatelských zážitků. Zejména jsem ráda, že zazněla pochvalná slova o "krumlovské divadelní točně". Měla jsem před léty to štěstí, že jsem shlédla, dokonce dvakrát, Sen noci svatojánské na téhle scéně a byl to takový zážitek, že mám z toho dodnes husí kůži. Skvělé ! Děsí mě dohady, jestli zrušit, či nikoliv. Nerušit, nikdy !....;-)
A pak ta nádražíčka, to je kapitola sama pro sebe. Jak jsou si podobná, a přesto je každé jiné. A všechna tak krásná....;-)
Díky a těším se, až zase něco uvaříte, ať už na klávesnici nebo v hrnci.....:-)
tea:
zdarvím a děkuji :o) Z těch starých nádražíček jsem byl taky mimo - jako by se přihlásila do soutěžě "najdi deset rozdílů", až před Třebíčí se to začalo lámat do socialistické výstavby
Okomentovat