neděle 17. února 2008

Na skok do minulosti ...

Mám rád valašský kraj, mám rád valašské "hory" Beskydy a z toho všeho mám nejraději Valašské muzeum v přírodě – Dřevěné městečko. Jezdívám tam několikrát do roka na různé kulturní a folklorní programy, výstavy a jarmarky, a pokaždé mě znovu okouzlí perfektně udržované roubenky, kostel s malebným hřbitůvkem (ta zdrobnělina je na místě, fakt je miniaturní), radnice s poštou, sýpka a pálenice, hospody a kuželna ...

Příjemné je, že se to tu čas od času zaplní nadšenci předvádějícími zapomenutá řemesla a člověk má najednou pocit, že se vrátil o 150 let zpět. Někdy si dokonce představuji jaké by to bylo v některé z těch chalup bydlet. No, asi nic moc, přece jen jsem člověk pohodlný :o) Ale zkusit to tak aspoň na jeden den ...

A při jedné z mých návštěv ( myslím že to byl masopust – skvělá akce, spousta stánků s klobáskami, jitrnicemi a jelítky, stále vám někdo nabízí slivovici či horkou medovinu, kolem vás pobíhají masopustní maškary ...) jsem si zde koupil knihu Lidová strava na Valašsku. Je to poměrně objemná publikace a je doslova nabitá ohromným množstvím informací o vývoji místní lidové stravy, přípravě jídel a způsobech stolování. Zjistíte z ní jaký byl jídelníček obyčejných lidí ve všední i sváteční dny, co se jedlo na pastvě a co doma, jaká jídla se připravovala o poutích, svatbách či pohřbech ... Zkrátka moc fajn knížka, takový průvodce běžným životem v minulosti. Ale hlavní důvod proč o ní píši je ten, že obsahuje slušné množství původních receptů na jídla vařená v tomto kraji. Nečekejte žádné zázraky, země to byla chudá a seznam používaných surovin (alespoň těch hlavních) by nebyl dlouhý. Jenže i z těch nejobyčejnějších ingrediencí byli místní lidé schopni vytvořit velice dobrá jídla. Já jsem se dnes rozhodl pro KONTRABÁŠ.

Potřebujete k tomu: 1kg brambor, hrnek pohanky, cibuli, česnek, tuk (dávám přednost sádlu), klobásu nebo uzené maso, majoránku, sůl a pepř.

Uvaříte oloupané brambory a zvlášť pohanku (tu stačí nasypat do vařící vody a nechat 20 minut v teple – třeba pod peřinou). Brambory rozmačkáte, vmícháte do nich pohanku, osmaženou cibulku, utřený česnek, nakrájenou klobásu, okořeníte, osolíte, přesunete do pekáčku a dáte zapéct do trouby. To je vše. Jak jsem říkal, velice prosté. Při servírování je možné posypat brynzou, ale není to nutné - toto jídlo je samo o sobě chutné a docela syté.

Přeji vám dobrou chuť! Kolíček.

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

To vypadá zajímavě! Výborný rustikální recept na zimní období. Už to vidím na talíři doplněné kysaným zelím. Vyzkoušíme určitě i ve vegetariánské úpravě s tempehem. Pikard.

DolceVita řekl(a)...

V blízkosti pana Kolíčka se vyskytují velmi zajímavé knihy :-) Jsem zvědavá, která další bude otevřena a která stránka s receptem zase zavoní na těchto stránkách :-)

Kolíček řekl(a)...

Milý Pikarde, varianta s tempehem bude určitě neméně dobrá, ale klobáska je klobáska - dodá tomu ten správný "šmak"! Nezapomeňte se podělit výsledek!
Pro Dolcevitu - zrovna dnes jsem si přidal do sbírky další úlovek - Maminčiny rady mladé hospodyňce z roku 1941. Je to asi předchůdkyně Kuchařky pro dceru :o)

Yva řekl(a)...

Protože moji předci z matčiny strany pocházejí z Valašska, je to další knížka, kterou vám závidím ;o) Díky za oživení krásných vzpomínek z dětství!

kolíček řekl(a)...

Milá Yvo, neklesejte na mysli, myslím, že ji měli ve skanzenu v prodejně suvenýrů, "spoluvydalo" ji Valašské muzeum v přírodě. Takže když budete mít cestu kolem... Naše rodinka z této oblasti sice nepochází, ale na některé místní recepty nedám dopustit - taková kyselica nebo placky s trnkami... Mňam :o)