čtvrtek 18. června 2009

Odborník

Tak schválně – podle čeho vybíráte při nákupu potraviny? Podle receptu na přípravu chystaného pokrmu? Podle toho co vám chybí v lednici či ve spíži? Podle momentální kondice vaší peněženky?

Podle rad dietoložky či reklamy v televizi? A zajímá vás zároveň složení výrobku, množství éček a jeho původ? A berete též v potaz podíl dětské práce na produktu? Tak pokud jste alespoň v jednom případě odpověděli ano, jste, tak jako já, sto let za opicemi. Nejspíš k nám totiž přichází zcela nový trend jak vybrat to nejlepší, nejkvalitnější a nejbezpečnější z nabízeného zboží ...

Vracel jsem se v sobotu z tišnovského jarmarku a ač docela obtěžkán čerstvým bionákupem, rozhodl jsem se ještě zběžně nahlédnout do prodejny Lídl, co že se tam za moji dlouhou absenci událo nového. Míjel jsem právě chlaďák s uzeninami když za mnou kdosi zahulákal: „To je všechno negativní!“ Otočím se a koukám, že po prodejně pobíhá drobný dědek, nakukuje lidem do vozíků, šmějdí v regálech a nad tím vším bleskovou rychlostí krouží čímsi, co vypadá jako podivný přívěšek na klíče. A neustále vykřikuje „toto je negativní, toto taky, tohle je pozitivní – ta sekaná, a paní, vy v tom vozíku máte všechno negativní ...“.

Samozřejmě mě zaujal a tak jsem ho chvíli pozoroval. Důchodkyně se k němu sjížděly s nákupem a on každé tím špagátem s kouskem dřeva na konci ochotně motal nad vším co mu předvedly. Většinou jim to pohaněl, takže když se přesunul k dalším, pomluvily ho, že je blázen. To ty pochválené se naopak rozzářily jakoby narazily na zlatou žílu. A obzvlášť byla šťastná ta, které nejdřív všechno označil jako negativní a když se k ní vrátil podruhé, oznámil jí, že se jí podařilo to samé zboží změnit na pozitivní. Sice jí nevysvětlil jak toho docílila, ale to nebylo důležité, v tu chvíli se stala před ostatními hrdinkou. Nedalo mi to a zeptal jsem se ho jak celé to jeho zařízení funguje. „No to je jednoduchý, to já cítím, já to mám propojený s mozkem, všechno to poznám, třeba tady ten strop je celej negativní...“. Tak vida, s mozkem. A já myslel, že mu to visí z ruky. Nechal jsem ho náletu zájemkyň a pokračoval v nákupu.

Jenže, když jsem se zastavil u pultu s masovými konzervami, dědek stál už zase za mnou. „Co to máte? Vepřový? A co ještě hledáte?“ Čekal jsem že mi to pohaní, ale on byl najednou nějaký nervóznější, nechal mě být, kmital kolem vystavených konzerv, zase před nimi vrtěl tím svým udělátkem a jen dokola opakoval: „to je divný, vždycky to tady bylo pozitivní, co s tím udělali, teď je to všechno negativní, no to by mě teda zajímalo ...“. Odešel jsem k pokladnám, takže nevím, jestli tam neběhá ještě teď a nerozčiluje se. Chudák, snad se ten den ani nenajedl. Vlastně asi ano, zbyla mu přeci ta pozitivní sekaná. Inu odborník ...

Na dnešní recept použiji na tišnovském jarmarku zakoupenou vodnici. Pokud vám tato zelenina zatím unikla, vřele doporučuji ji vyzkoušet – pokud na ni někde narazíte. A tady je trochu problém. Pokud bychom se v čase přenesli do předkolumbovské éry, narazili bychom na ni stejně často jako dnes na brambory. Během staletí u nás téměř vymizela, ale v současnosti se občas najde nadšenec ochotný se jejímu pěstování věnovat.

Vypadá trochu jako velká bílá, v horní části nafialovělá ředkvička. Chutí bych ji pak zařadil někam mezi zmíněnou ředkvičku a kedlubnu, s velice mírným náznakem chuti křenu. Jíst se může buď syrová (vyzkoušejte jejími plátky obložit chléb s máslem či ji přidat do zeleninového salátu) nebo tepelně upravená. Člověk, u kterého jsem v Tišnově k úpravě vodnice kupoval bílé víno Austerlitz (cuvée s dominantním podílem Müller Thurgau) tvrdil, že je tato rostlinka velice oblíbená na francouzských tabulích.

S chutí do toho!
Uvařenou rýži smíchejte s objemově stejným podílem nahrubo nastrouhané oloupané vodnice, přidejte vejce (
jedno na 120g pytlík rýže), strouhaný sýr (já použil zauzený ovčí – také tišnovský úlovek) a posekanou zelenou petrželku. Osolte, opepřete a touto směsí plňte vydlabaná rajčata. Přikryjte vrškem seříznutým z rajčat a ve vymazaném pekáčku pečte půl hodiny při 180°C.

Zdraví vás Kolíček

P.S.: Hádejte, kde budu v sobotu?
Po loňské Svatbě na Velkolhotecku se na stejném místě koná další, doufám, povedený divadelní kousek :o)



6 komentářů:

Tomek řekl(a)...

Vodnice? To znám spíš jako výraz pro vodní dýmku :))

Zní a vypadá to zajímavě, škoda, že nemám rád tepelně upravená rajčata..

pan Kolíček řekl(a)...

Tomek:
:o)) tak ty (vodnice, vodárny...) tam zatím neprodávají a ani náplň do nich - bylo by docela legrační nabízet trávu či tabák v bio-kvalitě :o)) Zkuste ji tedy syrovou, vůbec není špatná.

vEruska-v-kuchyni řekl(a)...

pán byl zřejmě v supermarketu posedlý zónami a to může tady a teď vypadat dost komicky. ono ale jde o základ feng šuej, což ovšem ten pán možná ani nevěděl. hezký report :)

vlaďka řekl(a)...

Tak propojený s mozkem :D To je skvělé. Proč já nikoho takovýho nepotkám? Protože bych stejně nevěděla, co s ním dělat.
Zato teď manželovi přišla naprosto úchylná matematická úloha. Zatímco on už měl vypočítáno, já si pořád ještě dělala mentální obrázek, jak sakra ten autobus vypadá. Pro zvědavé:
V autobuse se veze 7 holčiček.
Každá holčička má 7 ruksaků.
V každém ruksaku je 7 koček.
Každá kočka má 7 koťátek.
Kolik je v autobuse nohou???

Kdyby to někoho zajímalo, hádejte se sami. Mě to natolik vyčerpalo, že už to znovu nehodlám řešit :)

pan Kolíček řekl(a)...

vlaďka:
tak mám zas na celý dopoledne práci (jsem teď odříznutej od počítače) - takže si asi udělám nákres, tabulku a možná dojde i na graf a to by v tom byl čert abych na ten počet nožiček nepřišel :o)))
vEruška-v-kuchyni:
pán byl asi spíš posedlý sám sebou - jako argument že TO zná uvedl, že léta učil na vysoké zemědělské...ale to bylo tak všechno :o)) V jednom místě se dle něj nacházely výrobky různého charakteru (pozit. /negat.), tak nevím zda mu šlo právě o zóny. O feng šuej jsme sice něco málo přečet, ale nějak se tomu nevěnuji. Za to kamarád na tom ujíždí, dokonce si doma vytvořil "zónu partnerství" - a nevím, jestli je to tou zónou, ale fakt už není sám :o))) A díky za pochvalu :o))

Bali řekl(a)...

Toto nesmí číst jedna moje kamarádka! Jinak bude lítat v sámošce s virgulí.
Vodnice, nádhera.
Vozíme si vždy z Francie. Co nepoužijeme ihned, oblanšírujeme a dáme zamrazit.
Používáme např do kuskusu, pot au feu, jako přílohu k masu, polévek, výborná je také kachna na vodnici, ve Francii velmi oblíbený recept.